Už před vydáním
jsem byl poněkud zmatený a posléze naštvaný z informací, které
jsem dostával z různých tiskovek a reklamních materiálů,
protože to co mi bylo prezentováno, zkrátka není to, co tak nějak
očekávám od GT. A taky že jsem to nedostal, přičemž mezi hráči
před několika měsíci vyslovená domněnka, že jde o spíše
„Prolog“, nežli regulérní sedmička (nehledě na chybějící
číslo v názvu), jak by si to stále méně ctihodný Kazunori
Yamauchi přál, a že ze hry budu pořádně naštvaný a zklamaný
vešla v platnost. Nebudu to natahovat a rovnou přiznám, že tohle,
je hned po PSP dílu (který prostě nechápu dodnes – takový
potenciál a tak stupidně zabité a opět, vývoj trval malou
věčnost) pro mne asi to nejhorší GT vůbec a nemám ten dojem, že
si zaslouží oněch šedesát dolarů, případně ekvivalent v
lokální měně (u mě 45 liber).
Jsem singl-playerový
hráč, který má on-line spíše jen jako zpestření a dvojnásobně
to platí u závodních her. Závodní hry mají v internetovém
klání jednu nechutnou nevýhodu – čekání. Všechna čest
autorům z Poliphony za on-line kód, který dali dohromady, protože
tak hladkou jízdu, bez blikajících aut na trati, doskakujících
protivníků, nesmyslně do stran hozených aut, která ale právě
díky lagu nejsou ve smyku, ale jedou regulérně dopředu, to když
prostě internet blbne – to se musí vidět a pochválit. Tak to se
mi při těch několika multiplayerových kláních, co jsem v GTS
zažil, nestávalo a skoro bych kvůli tomu i vzal GTS na milost.
Skoro. Samozřejmě občas vám někdo řve do mikrofonu, nebo se
odpojí, jen proto že byl poslední a neunese prohru, nebo tak něco,
ale to je v tomto směru očekávané. Technická stránka on-line
byla pro mne velmi příjemným překvapením, ale stejně mě
nebavila, protože… čekání.
On-line nabízí
hned několik specifických závodů, do kterých se můžete
přihlásit a zápasit ve světových žebříčcích, ale například
pro tu nejzákladnější skupinu závodů, se brána otevírá co
dvacet minut a pokud se nestihnete přihlásit včas, buď musíte
jezdit time trial, nebo prostě jít do public loby… kde na vás
čeká další čekání. Více prestižní závody mají vypsaný
čas jízdy například okolo sedmé odpoledne – no jo, ale buď
makám odpolední, takže nejsem doma, abych mohl hrát, nebo takhle
pozdě večer už dělám něco jiného s někým jiným! Na to se
vám můžu vykašlat. V publicu to není o moc lepší, protože
pokud nezakládáte vlastní místnost, prostě musíte čekat mnohdy
dlouhé minuty, než se majitel rozhoupe a konečně nastartuje
závod. Strašná sranda.
Samozřejmě pokud
máte bandu kamarádů, nebo jste sami zakládající, není to
takový problém, ale to je zase otázka v synchronizaci a samozřejmě
jestli vůbec máte kamarády. To je prostě problém v designu
závodních her oproti například střílečkám, které vás v
ranking zápasech prostě hodí do arény a vy si mnohdy vybíráte
postavu, nebo zbraň v posledních sekundách před loadingem,
eventuálně v momentu, kdy vás hra hodí do arény. U závodních
her to je komplikovanější, protože v GTS se jezdí až ve dvaceti
na trati, což zabere čas najít dostatek hráčů, nebo se na to
vykašlete a jezdíte ve třech, nebo pěti a pak je na trati dost
pusto. Nebo se spolehnete na autory před-připravené závody, ale
to vám zase nemusí vyhovovat auto, trať nebo nastavení a ještě
musíte čekat na moment, kdy si hra řekne, že jako jo, už můžete
v daném settingu závodit, odjet tři kola a pak čekat hodinu
(!!!), než je daný setting zase dostupný. Prostě lahoda a proto
mě on-line u GT fakt nezajímá.
Co ale singl? Jako
někdo, kdo v GT sérii strávil doslova roky čistého času, musím
říci, že možná už první díl byl obsahově mnohem zajímavější.
Dostupných je něco okolo sto padesáti aut, ale po bližším
prozkoumání a poté, co mě na to kamarád upozornil, jsem s hrůzou
zjistil, že těch aut je ve skutečnosti hodně pod stovku. Věc se
má tak, že tu máte nějakou základní, silniční variantu vozu.
Pak tu máte variantu, která má vytuněný výkon, nějakou tu
aerodynamiku a vykuchaný vnitřek aby se tam vešla závodní klec.
No a v poslední fázi tu občas bývá varianta třetí, ta
nejvýkonnější, mnohdy z prstu vycucaná, jen pro potřeby hry
„interpolovaná“ z předchozích dvou variant. Nevím jak vy, ale
mě se to nepočítá jako tři separátní auta, ale jedno ve třech
variantách, notabene když si uvědomíte, že v předchozích
dílech jste si to mohli udělat sami, byť jste za to zaplatili
tvrdou virtuální měnou.
Apropó měna.
Kredity se nekonají v takové míře jako dříve, máme tu „mílové
body“, které dostáváte… za kde co a kupujete si za ně…
ptákoviny. Jako fakt, k čemu separátní měna, to mi hlava nebere.
Problémem je, že reálná kariéra zde v zásadě naprosto
absentuje. Dojedete si docela jednoduchou autoškolu (o jejích
jednoduchosti svědčí i fakt, že vůbec poprvé v historii v ní
mám všechno na zlato), přes čtyřicet „misí“, jež většinou
spočívají v projetí úseku trati na čas, time trialu, nebo
dojetí trati/úseku na prvním místě a v poslední řadě ještě
projet časovku na všech tratích. Pár hodin to zabere a kdybych
měl měřit spokojenost poměrem cena/čas ve srovnáním s nějakou
střílečkou, asi by GTS vyhrálo se slušným předstihem, ale v
porovnáním s ostatními díly série GT jde o tristní vykuchání
a zmrzačení, protože tohle bylo od pátého dílu, ve kterém se
podobné věci poprvé objevili, jen jakási vedlejší činnost v
případě, že si chcete oddychnout od šampionátu formulí, nebo
nějaké čtyřiadvacetihodinové monstrozity.
Jinými slovy,
šampionáty, závody značek, nebo závody tříd se vším všudy,
tedy auty za odměnu a penězi na tuning, případně nákup aut, tu
prostě nejsou, pokud nepočítáte on-line. Místo toho si denně
zajedete vzdálenost maratonu a dostanete auto. Zajedete výzvy a
dostanete auto. Zajedete time trial na trati a dostanete auto.
Vzhledem k tomu, že aut vlastně není mnoho, v okamžiku kdy
dokončíte to, co Kazunori považuje za „singl kterého je dobré
dvě třetiny hry“, máte polovinu nabídky v garáži. A bude
ještě lépe. Pokaždé, když splníte podmínky na získání
auta, proběhne jakési losování, které je naprosto v režii AI a
evidentně podvádí, protože jasně, proč bych měl dostat to
Lamborgini, na které bych měl v onom kolotoči, podle platných
zákonů setrvačnosti dosáhnout, když AI stačí dvakrát naprosto
„nenápadně“ ťuknout do losovacího programu a počtvrté mi
nadělit VW Golf že? Nakonec sice ze závodů a činností dostáváte
kredity, takže si můžete koupit auto dle vlastního výběru ze
autosalónu, ale jak říkám, je jich málo a většinu stejně už
máte v garáži, pokud se za nimi nebudete hnát mermo-mocí.
Ale stejně –
zajdete se podívat do autosalónu co je na výběr a jde o dost
smutný pohled, protože jen velmi málo značek nabízí více, než
čtyři základní modely (plus samozřejmě vytuněné verze) a
například takové Ferrari má v nabídce dvě (!!!) auta a pak
samozřejmě ty vylepšené kusy. Tristní a kdo byl zvyklý na
jistou megalomanii předchozích dílů, nebo hraje něco od
konkurence (zdravím Forzu), má oči pro pláč. Ano, Yamauchi
slíbil, že postupem času bude ke stažení až 500 vozů, ale
známe to že? Yamauchi má historii ve slibování stahovatelného
obsahu skoro tak silnou, jako Molineux s funkcemi ve svých hrách.
Jinými slovy, moc bych od toho nečekal, protože v Poliphony
všechno trvá a navíc mají neuvěřitelnou vlastnost přicházet
do každého dílu s fantastickými funkcemi a pak se na ně v dalším
dílu pro jistotu vykašlat.
Tratě jsou dalším
problémem, nad kterým nestačím kroutit hlavou. Na to, že GTS se
pyšní licencí a partnerstvím s FIA, tu je až podezřele málo
reálných tratí. Nurburering, Brands Hatch a Suzuka a to je prostě
všechno. Zbytek jsou tratě smyšlené, což není nic proti ničemu,
protože mnohé jsou opravdu klenot, ale zase – kde sakra je Trial
Mountain, Deep Forrest, Autumn Ring? Něco okolo dvaceti tratí (z
nichž jsou mnohé jen varianty), to je dost bída, opět hlavně ve
srovnání s konkurencí a navíc ve spojení s primárním zaměřením
na on-line si říkám, že to bude velmi rychle dost nuda. A opět –
jestli Yamauchi slíbil nové trati, jak to asi dopadlo v předchozích
dvou GT s tímto slibem? Ne moc slavně.
Jinak musím, ale
opravdu musím pochválit grafiku a ovládání. GTS vypadá hrozně
pěkně a podle mě i na základní verzi PS4 vypadá prostě
skvostně. Ale… ale opět, znovu, zase a tudíž opakovaně se
musím ptát, kde nechal Yamauchi hlavu? Konkurence má změnu denní
doby – GTS má jen předem nastavenou denní dobu, což je dost
smutné, když minulý díl, na slabším hardwaru nabízel celodenní
cyklus. Konkurence má počasí – GTS má opět prd a ořech a opět
– minulý díl počasí měl. A konkurence má damage model, který
GTS sice má, ale jen jako boxík, který se zaškrtne v excelové
tabulce, protože těch pár kosmetických škrábanců nestojí za
řeč a model poškození z GT5 zůstal nepřekonán. Na druhou
stranu musím uznat, že hra se mi ovládá velmi dobře. Asi to
nebude opravdický hard-core simulátor, ale auta jsou čitelná, už
základní nastavení je dobře odladěné a přestoupit ze slabého
auta do silnějšího neznamená, že se vás hra snaží za každou
cenu zabít, jako to má třeba Project Cars 2, kde každé nové
auto je doslova utrpení.
A pak tu jsou ještě
takové další mušky, na které si musím postěžovat. Například
kde se sakra dají vybrat a vypnout skladby? Už od třetího dílu
bylo možno v playlistu vypnout skladby, které nemáte rádi, ale
tahle možnost zde záhadně absentuje, takže člověk má na
vybranou – buď čas od času přetrpět co se mu nelíbí při
poslechu a mít radost ze skladeb, které má rád, nebo prostě v
menu vypnout hudbu úplně a tím naprosto negovat celou práci týmu,
který playlist sestavoval a zaplatil za licenční poplatky. Taky by
bylo fajn, kdyby po vzoru PC2 bylo možno si trochu pohrát s HUDem,
který je sice standardně OK a já opravdu miluji hlavně
multifunkční panel dole uprostřed „budíků“, ale i tak je
obrazovka dost zaprasená.
Co musím pochválit
a říci něco ve smyslu „no sakra už bylo na čase“ je livery
editor, který se do hry, konečně, po neskutečně dlouhých
dvaceti letech dostal. Je docela robustní a je překvapivě zábava
se v něm na několik hodin ztratit, což jen podporuje vysoká
kvalita modelů, na které se dají lepit barvičky a tvary. Na
druhou stranu si myslím, že by to chtělo ještě zapracovat na
bohatosti polepů a naprosto mi nedochází demence autorů na úrovni
GT6 „udělejte si vlastní trať v editoru… ale jen pokud máte
tablet“, když jediná možnost, jak si udělat nějaký vlastní
specifický tvar polepů vyžaduje použít počítač a polep
následně importovat. Pokud totiž nemáte PC, nebo vám práce na
něm nejde a nemáte ji rádi, tak jediná další možnost je
otravně kopírovat, překrývat a posouvat nálepky, které tu už
jsou abyste dostali nějaký specifický tvar. A navíc ani nejde
udělat jednu velkou nálepku „slepením“ několika nálepek
natrvalo, takže třeba pokus udělat „včelí plástev“ přes
celou kapotu ve vyšším detailu, může trvat i několik hodin
mravenčí práce, protože lícovat hrany je peklo.
Ještě bych se
chtěl zmínit o VR modu hry. Ten je v zásadě naprosto zbytečný,
alespoň v této podobě. Můžete si vzít auto a vyjet s ním na
trať a rovnou říkám, že takhle bych to GTS možná i hrál celou
dobu, protože na rozdíl od jiných her, tady mi to přišlo velmi
přirozené a skoro až příjemné. Bohužel graficky, i přes to,
že na trati jste jen vy a ještě jeden naprosto zoufalý bot, který
vás předjede jen pokud se budete opravdu, ale opravdu úporně
snažit zkazit jízdu, to vypadá hnusně. Já chápu, že tu je
problém s rozlišením VR helmy, ale tohle je prostě otřes a měl
jsem dojem, že se dívám na něco, z éry PlayStation 2 –
doslova. Nehledě na fakt, že cokoliv uděláte v tomto modu, nic
nemá vliv na zbytek hry a jde jen opravdu o virtuální projížďku.
Pak je tu ještě
možnost si ve VR auto prohlédnout v garáži, ale opět – co to
jako má být? Pohyb je skokový a kvalita modelu vozu (připomínám,
že v daném modu tam je jen to jediné auto v jinak naprosto prázdné
místnosti) je v porovnání s kvalitou během závodu (až 20 aut na
trati, plus samotná trať) děsivě tristní a nemyslím si, že by
tenhle mod někdo použil dvakrát. Tak si říkám, že jestliže
Kazunori (podle řečí co kolovaly internetem) odložil GTS částečně
i kvůli implementaci VR, že se na to měl rovnou vykašlat a
opravdu radši sesmolit nějakou trošku slušnou kampaň, nebo
naprogramovat deset dalších aut.
Takže shrnutí. GTS
je nádherná hra, opravdu krásná, dobře znějící, skvěle se
ovládající, s božím fotomodem, livery editorem a robustním
on-line, který, pokud máte multiplayer rádi, si určitě užijete.
Ale ten zbytek… je tragédie epických rozměrů. Na dnešní dobu
mizivý obsah, žádný tuning (ano, já vím, tuning se neslučuje s
multiplayerem, ale víte co? Minulý díl ho měl taky a šlapalo to
a krom toho, dá se v nastavení závodu vypnout), stále chybí
fyzický tuning, nebo alespoň těch několik věcí, které jste si
mohli v minulých dílech na auto přilepit a zkrátka ve srovnáním
s minulými díly jde o veeeeelmi chudého příbuzného, který ale
stejně chce plnou cenu. GTS je pro mne osobně těžké zklamání.
Sice ho budu hrát, ale už jenom pár hodin, než dokončím všechny
výzvy a pak ho dám na poličku a budu čekat půl roku na nějaký
zajímavější update. A pokud ten nepřijde, prostě půjde do
skříně, kam ukládám hry, na které sáhnu jen v rámci
nostalgického oprašování.
Za dobrou grafiku,
za dobrý zvuk, za dobré ovládání dávám body nahoru. Ale za
obsah, provedení, rozporuplné designové rozhodnutí, soustředění
jen a pouze na on-line (které mě osobně vůbec netankuje) a
naprosto dementní zahození dvacetiletého progresu – body dolů.
Jo a opět absentuje Škodovka. Je mi jasné, že to není
nejžhavější dělo na závodních tratích, ale stejně – body
dolů.
5/10
Já nevím... hrál jsem jediný díl série, a to čtyřku na PS2. Podle recenze mi přijde, že jsem možná udělal dobře, že jsem další díly nehrál ani nesháněl. Pětka byla velkým skokem proti čtyřce, ale další díly (6 a Sport) už asi tak významné nejsou. Pořád ale platí, že GT4 jsou pro mně asi nejlepší závody, co jsem kdy hrál.
OdpovědětVymazatTeď možná někomu navrtám žilku, ale VR považuju za blbost a naprosto nesmyslnou frajeřinu. A co? Lepší zážitek ze hry mi to nedá, hardware často stojí hezkých pár stovek USD, je to povětšinou těžká nepohodlná helma. Raději ty peníze narvu do lepších komponent PC (u mně), lepších sluchátek či dedikované zvukové karty. A zážitek tam je.