neděle 29. října 2017

Gran Turismo Sport - recenze

Čtyři roky nekonečného čekání na nové Gran Turismo a co jsme dostali? Předně – není jisté, jestli to byly jen čtyři roky. Vzhledem k tomu, že Poliphony je first party studio Sony, dá se očekávat, že tu panují jisté nadstandardní vztahy, minimálně co se hardwarové stránky týče. Takže bych očekával, že když už se šestý díl dostával do finální produkční fáze, Poliphony mělo v ruce přinejmenším hrubé specifikace nové konzole dejme tomu rok před tím, než šestka vyšla. Navíc je docela rozumné očekávat, že když už se šestý díl pomalu finišuje, vydělí se malá část týmu na pre-produkční fázi dílu dalšího. Realisticky vzato, tento díl by mohl být ve vývoji něco mezi pěti až šesti lety, měl naprostou podporu ze strany vydavatele a tým měl dekádu a půl zkušeností s vývojem závodních her. S tím vším na mysli je pohled na nové Gran Turismo Sport, alespoň pro mne, více než tristní, protože po tolika letech by jeden už tak nějak očekával regulérní sedmičku. Což jsme nedostali ani náhodou.



Už před vydáním jsem byl poněkud zmatený a posléze naštvaný z informací, které jsem dostával z různých tiskovek a reklamních materiálů, protože to co mi bylo prezentováno, zkrátka není to, co tak nějak očekávám od GT. A taky že jsem to nedostal, přičemž mezi hráči před několika měsíci vyslovená domněnka, že jde o spíše „Prolog“, nežli regulérní sedmička (nehledě na chybějící číslo v názvu), jak by si to stále méně ctihodný Kazunori Yamauchi přál, a že ze hry budu pořádně naštvaný a zklamaný vešla v platnost. Nebudu to natahovat a rovnou přiznám, že tohle, je hned po PSP dílu (který prostě nechápu dodnes – takový potenciál a tak stupidně zabité a opět, vývoj trval malou věčnost) pro mne asi to nejhorší GT vůbec a nemám ten dojem, že si zaslouží oněch šedesát dolarů, případně ekvivalent v lokální měně (u mě 45 liber).

Jsem singl-playerový hráč, který má on-line spíše jen jako zpestření a dvojnásobně to platí u závodních her. Závodní hry mají v internetovém klání jednu nechutnou nevýhodu – čekání. Všechna čest autorům z Poliphony za on-line kód, který dali dohromady, protože tak hladkou jízdu, bez blikajících aut na trati, doskakujících protivníků, nesmyslně do stran hozených aut, která ale právě díky lagu nejsou ve smyku, ale jedou regulérně dopředu, to když prostě internet blbne – to se musí vidět a pochválit. Tak to se mi při těch několika multiplayerových kláních, co jsem v GTS zažil, nestávalo a skoro bych kvůli tomu i vzal GTS na milost. Skoro. Samozřejmě občas vám někdo řve do mikrofonu, nebo se odpojí, jen proto že byl poslední a neunese prohru, nebo tak něco, ale to je v tomto směru očekávané. Technická stránka on-line byla pro mne velmi příjemným překvapením, ale stejně mě nebavila, protože… čekání.



On-line nabízí hned několik specifických závodů, do kterých se můžete přihlásit a zápasit ve světových žebříčcích, ale například pro tu nejzákladnější skupinu závodů, se brána otevírá co dvacet minut a pokud se nestihnete přihlásit včas, buď musíte jezdit time trial, nebo prostě jít do public loby… kde na vás čeká další čekání. Více prestižní závody mají vypsaný čas jízdy například okolo sedmé odpoledne – no jo, ale buď makám odpolední, takže nejsem doma, abych mohl hrát, nebo takhle pozdě večer už dělám něco jiného s někým jiným! Na to se vám můžu vykašlat. V publicu to není o moc lepší, protože pokud nezakládáte vlastní místnost, prostě musíte čekat mnohdy dlouhé minuty, než se majitel rozhoupe a konečně nastartuje závod. Strašná sranda.

Samozřejmě pokud máte bandu kamarádů, nebo jste sami zakládající, není to takový problém, ale to je zase otázka v synchronizaci a samozřejmě jestli vůbec máte kamarády. To je prostě problém v designu závodních her oproti například střílečkám, které vás v ranking zápasech prostě hodí do arény a vy si mnohdy vybíráte postavu, nebo zbraň v posledních sekundách před loadingem, eventuálně v momentu, kdy vás hra hodí do arény. U závodních her to je komplikovanější, protože v GTS se jezdí až ve dvaceti na trati, což zabere čas najít dostatek hráčů, nebo se na to vykašlete a jezdíte ve třech, nebo pěti a pak je na trati dost pusto. Nebo se spolehnete na autory před-připravené závody, ale to vám zase nemusí vyhovovat auto, trať nebo nastavení a ještě musíte čekat na moment, kdy si hra řekne, že jako jo, už můžete v daném settingu závodit, odjet tři kola a pak čekat hodinu (!!!), než je daný setting zase dostupný. Prostě lahoda a proto mě on-line u GT fakt nezajímá.



Co ale singl? Jako někdo, kdo v GT sérii strávil doslova roky čistého času, musím říci, že možná už první díl byl obsahově mnohem zajímavější. Dostupných je něco okolo sto padesáti aut, ale po bližším prozkoumání a poté, co mě na to kamarád upozornil, jsem s hrůzou zjistil, že těch aut je ve skutečnosti hodně pod stovku. Věc se má tak, že tu máte nějakou základní, silniční variantu vozu. Pak tu máte variantu, která má vytuněný výkon, nějakou tu aerodynamiku a vykuchaný vnitřek aby se tam vešla závodní klec. No a v poslední fázi tu občas bývá varianta třetí, ta nejvýkonnější, mnohdy z prstu vycucaná, jen pro potřeby hry „interpolovaná“ z předchozích dvou variant. Nevím jak vy, ale mě se to nepočítá jako tři separátní auta, ale jedno ve třech variantách, notabene když si uvědomíte, že v předchozích dílech jste si to mohli udělat sami, byť jste za to zaplatili tvrdou virtuální měnou.

Apropó měna. Kredity se nekonají v takové míře jako dříve, máme tu „mílové body“, které dostáváte… za kde co a kupujete si za ně… ptákoviny. Jako fakt, k čemu separátní měna, to mi hlava nebere. Problémem je, že reálná kariéra zde v zásadě naprosto absentuje. Dojedete si docela jednoduchou autoškolu (o jejích jednoduchosti svědčí i fakt, že vůbec poprvé v historii v ní mám všechno na zlato), přes čtyřicet „misí“, jež většinou spočívají v projetí úseku trati na čas, time trialu, nebo dojetí trati/úseku na prvním místě a v poslední řadě ještě projet časovku na všech tratích. Pár hodin to zabere a kdybych měl měřit spokojenost poměrem cena/čas ve srovnáním s nějakou střílečkou, asi by GTS vyhrálo se slušným předstihem, ale v porovnáním s ostatními díly série GT jde o tristní vykuchání a zmrzačení, protože tohle bylo od pátého dílu, ve kterém se podobné věci poprvé objevili, jen jakási vedlejší činnost v případě, že si chcete oddychnout od šampionátu formulí, nebo nějaké čtyřiadvacetihodinové monstrozity.



Jinými slovy, šampionáty, závody značek, nebo závody tříd se vším všudy, tedy auty za odměnu a penězi na tuning, případně nákup aut, tu prostě nejsou, pokud nepočítáte on-line. Místo toho si denně zajedete vzdálenost maratonu a dostanete auto. Zajedete výzvy a dostanete auto. Zajedete time trial na trati a dostanete auto. Vzhledem k tomu, že aut vlastně není mnoho, v okamžiku kdy dokončíte to, co Kazunori považuje za „singl kterého je dobré dvě třetiny hry“, máte polovinu nabídky v garáži. A bude ještě lépe. Pokaždé, když splníte podmínky na získání auta, proběhne jakési losování, které je naprosto v režii AI a evidentně podvádí, protože jasně, proč bych měl dostat to Lamborgini, na které bych měl v onom kolotoči, podle platných zákonů setrvačnosti dosáhnout, když AI stačí dvakrát naprosto „nenápadně“ ťuknout do losovacího programu a počtvrté mi nadělit VW Golf že? Nakonec sice ze závodů a činností dostáváte kredity, takže si můžete koupit auto dle vlastního výběru ze autosalónu, ale jak říkám, je jich málo a většinu stejně už máte v garáži, pokud se za nimi nebudete hnát mermo-mocí.

Ale stejně – zajdete se podívat do autosalónu co je na výběr a jde o dost smutný pohled, protože jen velmi málo značek nabízí více, než čtyři základní modely (plus samozřejmě vytuněné verze) a například takové Ferrari má v nabídce dvě (!!!) auta a pak samozřejmě ty vylepšené kusy. Tristní a kdo byl zvyklý na jistou megalomanii předchozích dílů, nebo hraje něco od konkurence (zdravím Forzu), má oči pro pláč. Ano, Yamauchi slíbil, že postupem času bude ke stažení až 500 vozů, ale známe to že? Yamauchi má historii ve slibování stahovatelného obsahu skoro tak silnou, jako Molineux s funkcemi ve svých hrách. Jinými slovy, moc bych od toho nečekal, protože v Poliphony všechno trvá a navíc mají neuvěřitelnou vlastnost přicházet do každého dílu s fantastickými funkcemi a pak se na ně v dalším dílu pro jistotu vykašlat.



Tratě jsou dalším problémem, nad kterým nestačím kroutit hlavou. Na to, že GTS se pyšní licencí a partnerstvím s FIA, tu je až podezřele málo reálných tratí. Nurburering, Brands Hatch a Suzuka a to je prostě všechno. Zbytek jsou tratě smyšlené, což není nic proti ničemu, protože mnohé jsou opravdu klenot, ale zase – kde sakra je Trial Mountain, Deep Forrest, Autumn Ring? Něco okolo dvaceti tratí (z nichž jsou mnohé jen varianty), to je dost bída, opět hlavně ve srovnání s konkurencí a navíc ve spojení s primárním zaměřením na on-line si říkám, že to bude velmi rychle dost nuda. A opět – jestli Yamauchi slíbil nové trati, jak to asi dopadlo v předchozích dvou GT s tímto slibem? Ne moc slavně.

Jinak musím, ale opravdu musím pochválit grafiku a ovládání. GTS vypadá hrozně pěkně a podle mě i na základní verzi PS4 vypadá prostě skvostně. Ale… ale opět, znovu, zase a tudíž opakovaně se musím ptát, kde nechal Yamauchi hlavu? Konkurence má změnu denní doby – GTS má jen předem nastavenou denní dobu, což je dost smutné, když minulý díl, na slabším hardwaru nabízel celodenní cyklus. Konkurence má počasí – GTS má opět prd a ořech a opět – minulý díl počasí měl. A konkurence má damage model, který GTS sice má, ale jen jako boxík, který se zaškrtne v excelové tabulce, protože těch pár kosmetických škrábanců nestojí za řeč a model poškození z GT5 zůstal nepřekonán. Na druhou stranu musím uznat, že hra se mi ovládá velmi dobře. Asi to nebude opravdický hard-core simulátor, ale auta jsou čitelná, už základní nastavení je dobře odladěné a přestoupit ze slabého auta do silnějšího neznamená, že se vás hra snaží za každou cenu zabít, jako to má třeba Project Cars 2, kde každé nové auto je doslova utrpení.  



A pak tu jsou ještě takové další mušky, na které si musím postěžovat. Například kde se sakra dají vybrat a vypnout skladby? Už od třetího dílu bylo možno v playlistu vypnout skladby, které nemáte rádi, ale tahle možnost zde záhadně absentuje, takže člověk má na vybranou – buď čas od času přetrpět co se mu nelíbí při poslechu a mít radost ze skladeb, které má rád, nebo prostě v menu vypnout hudbu úplně a tím naprosto negovat celou práci týmu, který playlist sestavoval a zaplatil za licenční poplatky. Taky by bylo fajn, kdyby po vzoru PC2 bylo možno si trochu pohrát s HUDem, který je sice standardně OK a já opravdu miluji hlavně multifunkční panel dole uprostřed „budíků“, ale i tak je obrazovka dost zaprasená.

Co musím pochválit a říci něco ve smyslu „no sakra už bylo na čase“ je livery editor, který se do hry, konečně, po neskutečně dlouhých dvaceti letech dostal. Je docela robustní a je překvapivě zábava se v něm na několik hodin ztratit, což jen podporuje vysoká kvalita modelů, na které se dají lepit barvičky a tvary. Na druhou stranu si myslím, že by to chtělo ještě zapracovat na bohatosti polepů a naprosto mi nedochází demence autorů na úrovni GT6 „udělejte si vlastní trať v editoru… ale jen pokud máte tablet“, když jediná možnost, jak si udělat nějaký vlastní specifický tvar polepů vyžaduje použít počítač a polep následně importovat. Pokud totiž nemáte PC, nebo vám práce na něm nejde a nemáte ji rádi, tak jediná další možnost je otravně kopírovat, překrývat a posouvat nálepky, které tu už jsou abyste dostali nějaký specifický tvar. A navíc ani nejde udělat jednu velkou nálepku „slepením“ několika nálepek natrvalo, takže třeba pokus udělat „včelí plástev“ přes celou kapotu ve vyšším detailu, může trvat i několik hodin mravenčí práce, protože lícovat hrany je peklo.


Ještě bych se chtěl zmínit o VR modu hry. Ten je v zásadě naprosto zbytečný, alespoň v této podobě. Můžete si vzít auto a vyjet s ním na trať a rovnou říkám, že takhle bych to GTS možná i hrál celou dobu, protože na rozdíl od jiných her, tady mi to přišlo velmi přirozené a skoro až příjemné. Bohužel graficky, i přes to, že na trati jste jen vy a ještě jeden naprosto zoufalý bot, který vás předjede jen pokud se budete opravdu, ale opravdu úporně snažit zkazit jízdu, to vypadá hnusně. Já chápu, že tu je problém s rozlišením VR helmy, ale tohle je prostě otřes a měl jsem dojem, že se dívám na něco, z éry PlayStation 2 – doslova. Nehledě na fakt, že cokoliv uděláte v tomto modu, nic nemá vliv na zbytek hry a jde jen opravdu o virtuální projížďku.

Pak je tu ještě možnost si ve VR auto prohlédnout v garáži, ale opět – co to jako má být? Pohyb je skokový a kvalita modelu vozu (připomínám, že v daném modu tam je jen to jediné auto v jinak naprosto prázdné místnosti) je v porovnání s kvalitou během závodu (až 20 aut na trati, plus samotná trať) děsivě tristní a nemyslím si, že by tenhle mod někdo použil dvakrát. Tak si říkám, že jestliže Kazunori (podle řečí co kolovaly internetem) odložil GTS částečně i kvůli implementaci VR, že se na to měl rovnou vykašlat a opravdu radši sesmolit nějakou trošku slušnou kampaň, nebo naprogramovat deset dalších aut.


Takže shrnutí. GTS je nádherná hra, opravdu krásná, dobře znějící, skvěle se ovládající, s božím fotomodem, livery editorem a robustním on-line, který, pokud máte multiplayer rádi, si určitě užijete. Ale ten zbytek… je tragédie epických rozměrů. Na dnešní dobu mizivý obsah, žádný tuning (ano, já vím, tuning se neslučuje s multiplayerem, ale víte co? Minulý díl ho měl taky a šlapalo to a krom toho, dá se v nastavení závodu vypnout), stále chybí fyzický tuning, nebo alespoň těch několik věcí, které jste si mohli v minulých dílech na auto přilepit a zkrátka ve srovnáním s minulými díly jde o veeeeelmi chudého příbuzného, který ale stejně chce plnou cenu. GTS je pro mne osobně těžké zklamání. Sice ho budu hrát, ale už jenom pár hodin, než dokončím všechny výzvy a pak ho dám na poličku a budu čekat půl roku na nějaký zajímavější update. A pokud ten nepřijde, prostě půjde do skříně, kam ukládám hry, na které sáhnu jen v rámci nostalgického oprašování.

Za dobrou grafiku, za dobrý zvuk, za dobré ovládání dávám body nahoru. Ale za obsah, provedení, rozporuplné designové rozhodnutí, soustředění jen a pouze na on-line (které mě osobně vůbec netankuje) a naprosto dementní zahození dvacetiletého progresu – body dolů. Jo a opět absentuje Škodovka. Je mi jasné, že to není nejžhavější dělo na závodních tratích, ale stejně – body dolů.

5/10

1 komentář:

  1. Já nevím... hrál jsem jediný díl série, a to čtyřku na PS2. Podle recenze mi přijde, že jsem možná udělal dobře, že jsem další díly nehrál ani nesháněl. Pětka byla velkým skokem proti čtyřce, ale další díly (6 a Sport) už asi tak významné nejsou. Pořád ale platí, že GT4 jsou pro mně asi nejlepší závody, co jsem kdy hrál.

    Teď možná někomu navrtám žilku, ale VR považuju za blbost a naprosto nesmyslnou frajeřinu. A co? Lepší zážitek ze hry mi to nedá, hardware často stojí hezkých pár stovek USD, je to povětšinou těžká nepohodlná helma. Raději ty peníze narvu do lepších komponent PC (u mně), lepších sluchátek či dedikované zvukové karty. A zážitek tam je.

    OdpovědětVymazat