Zdá se, že tu máme po letech zase jakousi vlnu her, jež jsou buď silně inspirované předchozími dekádami, nebo rovnou jde o remaky/remastery. Nic proti. Jako letitý hráč jsem vcelku spokojený, protože mnohé z oněch her tenkrát byly zkrátka naprosto skvělé a jejich následovníci buď nedosáhly jejich kvalit, či se drasticky odklonily od původní formule, nebo prostě neměly žádné pokračování či ekvivalent. V mnoha směrech to je pochopitelné. Technologie se mění a s ní i co je a co není možné na obrazovce ukázat a do toho ještě přimíchejte různé módní vlny, kdy určité herní styly jaksi netáhnou, takže se na ně na nějaký čas zapomene a vyjde vám situace, jakou jsme zažili se sérií Resident Evil.
Pro mě osobně jde
o velmi ceněnou sérii, přičemž do jisté míry se vymykám z
obvyklého úzusu, že čtyřka je to nejlepší co v sérii vzniklo.
Pro mě tedy ne, protože na jednu stranu šlo o skvělou akční
hru, která se hrála jako po másle a na tehdejší dobu, a ještě
dlouho poté, vypadala nádherně. Ale nebyl to horror. Já se nebál.
Jo a architektura nedávala smysl. Ne ve smyslu „kdo proboha
postaví barák s hádankami a různými klíči a pak to celé
zamixuje jako escape room?“, ale ve smyslu „hele, když se tak
kouknu na mapu, jak to, že některé místnosti jsou větší
zevnitř, než zvenčí a jak to, že podle té samé mapy některé
zdi jsou klidně i desítky metrů tlusté a patra na sebe
nenavazují? Kdo proboha staví takhle? Vždyť se to musí samo do
sebe ze statického hlediska zkolabovat!“. V jistém smyslu mě dá
se říci, skoro až uráží, když autoři nedbají alespoň
základní do očí bijící reálnosti ve prospěch „hele máme
tady cool prostředí a to je vše na čem záleží“. No nic,
popojedem.
Každopádně pětku
jsem hrál jenom demo (hru mám ve sbírce), šestku taky (nemám ve
sbírce) a sedmičku asi nikdy nedohraji, protože mi lezou krkem
nezabitelní nepřátelé, kteří vás pronásledují po mapě a
nedají vám chvíli odpočinout. Krom toho na nich člověk vyplácá
neskutečně moc munice, která se mu pak nedostává na normálních
nepřátelích, takže ne, tohle není pro mě dobrý design. A asi
bych to měl mnohem lepší s VR helmou, ale mě se nějak nechce
podstupovat martyrium nekončící migrény, jen abych hru dohrál s
lepším kill/death ratio.
Jo a nesmím
zapomenout některé další kraviny, jako Umbrela Corps, nebo tak
nějak, kterou jsem byl nucený recenzovat, či další odbočky, na
kterých se ukazuje, že Capcom je zkrátka společnost, které jde
hlavně o prachy, ale vůbec jí to nepřemýšlí. Každopádně i
oni sem tam přijdou s dobrým nápadem, takže jsme tu měli remake
prvního dílu na Game Cube, jež se posléze dostal i na moderní
konzole a který já osobně považuji právě za TEN nejlepší
survival horror a dvojka v těsném závěsu za ním. Takže – jak
dopadl tento remake?
Předně jako někdo
kdo opravdu miloval originál, musím se smutkem říci, že statická
kamera je asi navždy věcí minulosti (byť co já vím, třeba tu
bude zase nějaká retro vlna v budoucnosti, která resuscituje i
tuhle featuru). V zásadě to není ničemu na škodu. Statická
kamera byla ve své době něco jakou z nouze ctnost, protože výkon
tehdejších konzolí zkrátka nebyl dostatečný na zvládnutí plně
3D prostředí v potřebné kvalitě (v Silent Hillu to řešili
hustou mlhou, nebo tmou) a vsadím boty, že kdyby to tenkrát šlo,
tak by autoři udělali hru s volnou kamerou. Ano, bylo to jedním z
důvodů, proč Resident Evil byl tak okouzlující a filmový, ale
není to jediný důvod, proč byla hra celkově tak dobrá. Na
druhou stranu dnešní době máme výkony hardwaru konečně tak
vysoké, že co do detailu i předčí pre-renderovaná pozadí,
takže proč ne? Proč neudělat hru tak, jak by si ji v té době
sami autoři přáli?
Co ale bohužel
zůstalo, je agilita postavy za kterou hrajete. Já vím, že autoři
se snažili udělat hru, která skládá poklonu původnímu dílu a
za to co udělali je musím do nebes vychválit, ale s volnou kamerou
přichází i tak trochu jiná hratelnost, respektive způsob jak
hrát a mě přišlo, že ovládání je až příliš gumové a
možná by to chtělo přidat nějaký obranný manévr jako byl v
třetím dílu. Zombíci a ostatní nepřítelé jsou asi tak o deset
procent vytuněný nahoru, kdežto Leon, nebo Claire se stále spíše
šourají kolem policejní stanice a nejsou schopni se vyhnout
ničemu. Některé drobnosti se přidali, jako například
sekundární zbraň (nůž, nebo granát), což vás může dostat z
prekérní situace, pokud je máte, ale například pokud vás zombík
chytne za kotník a pokusí se vás užužlat k smrti, už mu
nerozšlápnete hlavu – musíte ho buď dorazit nožem
(opotřebovává se), nebo vyplýtvat nějakou munici, protože až
půjdete okolo někdy příště, bude zase stát a půjde vám po
krku.
Inventář lze nyní
expandovat mnohem více, což znamená, že laborování s předměty
a běhání od a k truhle je poněkud umírněno (původní hra byla
v tomto směru skoro až matematická rovnice), byť layout by mohl
více připomínat původní díl a moc se mi nelíbí. Je vysoce
funkční, ale v zásadě vypadá jako ten ze sedmičky a to mi u
remaku dvojky nepřijde zrovna vhodné. Brokovnice a rozstřelování
kebulí na blízko nefunguje s takovou účinností (alespoň dokud
si nepořídíte upgrade) a výroba munice pomocí střelného prachu
není tak verzatilní jak by mohla. Osobně si myslím, že tuhle
mechaniku (střelný prach), mohli autoři celkově vynechat a zůstat
u klasického sbírání munice, byť vám to dává trochu více
svobody v tom, kterou zbraň budete preferovat.
Co se mi ale líbilo,
je styl a grafika hry. Když se vám otevře před očima mapa
policejní stanice, jasně vidíte onen letitý layout a jste zkrátka
doma. Víte kde co je, co se kde dá očekávat a jak asi budou
místnosti vypadat. Samozřejmě došlo k několika změnám,
přídavkům a oříznutí, takže veterán nemůže jít poslepu,
ale naopak se musí zase ponořit do prozkoumávání spletitých
hádanek a nesmyslně umístěných klíčů k místnostem, jež by
měly být logicky normálně vedle sebe, ale místo toho jsou
rozhozeny po celé stanici. Ale taková je už ta hra. Přes ony tu
malé, tu větší změny, je pocit, z hlavně první poloviny hry,
neskutečně nostalgický a funguje na jedničku. V druhé polovině
hry, v laboratořích a kanálech, je změn mnohem více, ale i tam
se najdou místa, která hráče naladí na nostalgickou notu. Hlavní
na tom ale je, že hra myslím funguje i pro moderního hráče a
není jen nějakým chorobným výsledkem dvacet let starého designu
nad kterým nadšeně slintají retrologové. Ne, tenhle design, byť
v mnohém poplatný době, s drobnými změnami přežije i dnes a
zkrátka dobře funguje jen s malým suspension of disbelief.
S nostalgií souvisí
další velmi důležitá věc. Hra má nový soundtrack, který není
špatný sám o sobě, ale asi po dvou hodinách hraní, jsem si
všiml, že na Store je za nějakých 80 korun ke stažení DLC s
originální hudbou. Osobně jsem docela proti kupování DLC jak jen
to jde, ale v tomto případě, hlavně pokud jste pamětníci,
vyloženě doporučuji si připlatit a soundtrack si dokoupit,
protože hra s ním funguje přímo magicky! Už tak dobrá hra
najednou získala deset bodů do atmosféry a celkový dojem. Sice
bych byl radši, kdyby ona hudba byla již v základu hry a volitelná
– koneckonců jde o remake, ale z nějakého důvodu to autorům
tentokrát odpouštím.
Jinak co mě dost
rozhodilo a na nějakou chvíli i naštvalo, byl Mr. X – Tyrant. V
originální hře na vás vybafl na specifických místech,
napumpovali jste do něj dostatečné množství olova (postupem času
byl tužší a tužší, takže zhltal více munice), on se složil,
sebrali jste z něj nějakou munici a měli jste od něj na chvíli
pokoj. V Remaku bohužel ten hajzl umí otevírat dveře, víc
vydrží, když do něj střílíte, tak je jen omráčený a nic z
něj nevypadne. Nedá se zastavit, nedá se zabít a nahání vás
jako berňák penále. Přesně ten druh nepřátel, které nesnáším!
Naštěstí ve většině případů se mu dá vyhnout zkrátka tím,
že do cílové destinace doběhnete oklikou, nebo se na chvíli
schováte do místnosti s psacím strojem a on odpochoduje o kus dál.
Takže dobrá rada – vůbec na něj nestřílejte, je to plýtváním
munice, radši vemte roha.
Příběhově asi
není moc co o hře psát. Kdo hrál starý díl, ten ví, protože
se v zásadě nic nezměnilo – jde stále o ten samý béčkový
příběh o virové nákaze, která změnila většinu města na
zombíky a vy se musíte vymotat z prekérní situace. Pár dialogů
a postav, které se ve hře vyskytují rozhodně žádného Oscara
nevyhrají, ale to nevadí, příběh tu je jen jako nosná vlna pro
béčkovou zombiárnu. Byť je pravdou, že hře by prospělo trochu
víc interakce mezi Claire a Leonem, protože v originálu se tyto
postavy potkali hned několikrát, kdežto v remaku jen třikrát.
A závěrem tu máme
bonusy. Autoři se tentokrát pochlapili a do hry přidaly hromady
bonusů, oblečků, artworků a věcí, které si můžete odemknout.
Některé dostanete jen když budete hrát na Hard obtížnost (což
jsem já blázen zkusil hned na začátku, protože jsem si mylně
myslel, že to bude „jako když jsem to hrál tenkrát“ - chyba.
Ta hra vám nedá skoro žádnou munici, takhle to může hrát jenom
blázen, nebo někdo bez života. Sám jsem se dostal sotva na
policejní stanici a pak to vzdal a potupně si snížil obtížnost
na Normal.), ale jinak většina věcí je rozumě udělatelných a
abyste například získali bonusový miniscénář – hru za Hunka,
nemusíte jako v originále dokončit hru pod dvě a půl hodiny na S
rank (tenkrát byly požadavky mnohem striktnější), ale stačí
dojet dva scénáře za sebou a máte ho. Takže opět pochvala.
Resident Evil 2 byl
ve své době naprosto fenomenální hra a jsem rád, že Capcom
přistoupil k revitalizaci takto citlivě. Mě by na jednu stranu
stačilo jen vytunit pre-renderovaná pozadí, přidat pár polygonů
postavám, vyhladit animace a možná přidat jednu nebo dvě lokace
jako se to udělalo v remaku jedničky, ale tento přístup funguje
taky a myslím, že je vděčnější pro moderní publikum. Takže
hra si zachovává ducha předlohy ve všech důležitých oblastech
a jen přidává aktuální technickou úroveň – to nejlepší z
obou světů a to je i něco, čím by se mělo inspirovat
Square-Enix s tou jejich patlaninou FF7 Remake.
Hra je dlouhá tak
akorát, dává hráči tu správnou výzvu, obsahuje jen minimum
chyb, vypadá krásně (tohle by mělo být v uvozovkách myslím) a
zní skvěle. Takových kvalitních hororových her poslední dobou
nemáme moc a jsem rád, jak RE2 dopadlo. Za mě tedy nekompromisní
devítka a asi si koupím i připravovaná DLC. Ta hra si to
zaslouží.
9/10
Žádné komentáře:
Okomentovat