Recenze: Mass Effect: Andromeda

Nic není co bývávalo... a platí to i o BioWare a ne že ne.

Přiznám se, že nejsem kdoví jaký fanoušek BioWare. Možná proto, že moje herní historie s tímto studiem nesahá moc hluboko - přeci jenom začátky jejich tvorby leží na PC a já v té době likvidoval čudlíky na PlayStationu. Takže první hra, kterou jsem od nich hrál, bylo Dragon Age: Origins... a nebyl jsem moc ohromený. Vlastně vůbec ne, hru jsem z hned několika důvodů vzdal po pár hodinách a dodnes tak nějak nechápu, proč je takovým kultem. Pak tu bylo ještě Mass Effect, ke kterému jsem se dostal až druhým dílem, protože tou dobou jednička byla exkluzivní na Xbox. Všichni říkali, jak úžasná ta série je, ale já se opět nestal fanouškem. Pravděpodobně to je kvůli onomu odkladu, než hra vyšla na PS3. Onen příslovečný hype-train docela vychladl tou dobou, a také i díky tomu, že technicky ta hra byla... inu, prapodivná. Jo a taky se mi nelíbilo, že při konverzační volbě člověk v podstatě neměl tušení, co ta moje „Šeprdka“ vlastně řekne (což je mimochodem jeden z hlavních důvodů, proč považuji Fallout 4 za waporware).

Třetí díl mám ještě někde založený na disku, ale tak nějak jsem se neobtěžoval ho spustit, protože tu byly jiné hry s větší prioritou a když už na ni byl čas, tak světem kroužily informace o zbytečnosti více méně všech voleb, které jste ve hře udělali na samotném konci, což byl vlastně důvod, proč tu hru hrát a borci v BioWare to pokonili. Takže proč si plácat játra že?

Proč tedy recenze na Andromedu? Popravdě proto, že byla na Store spolu s Dragon Age: Inkvizition za neskutečně nízkou cenu a já potřeboval trochu odrazit od Kingdom Come Deliverance. Je to sice více než rok po vydání, ale já se nemusím zodpovídat žádnému redaktorovi, takže tady to máte.

Andromeda má ze Sci-Fi hlediska hrozně dobrou premisu. V Mléčné dráze se schyluje k invazi Reaperů (o které ještě skoro nikdo neví a rozhodně ne o její rozsahu a ničivosti), ale někoho napadlo, že by nebyl blbý nápad vyslat kolonizační expedici do sousední galaxie. Jen tak pro jistotu, protože jeden nikdy neví a Náhoda je blbec. Body za inteligentní myšlení, pokud se ptáte mě. Takže šest set let po launchi se u planety označené Habitat 7 objeví lidská archa a jako na potvoru to napálí do vláken temné hmoty, která z nějakého důvodu je schopná interagovat s hmotou barionovou (to jako s námi) a vůbec nás nemá ráda, takže všechno vybuchuje, hoří a jinak destruuje. Prostě typická návštěva sousední galaxie (přesněji řečeno lokálního clusteru hvězd kousek od samotné Andromedy) – co byste čekali jiného.

Ukázalo se, že obrázky kvetoucích zahrad, které před šesti sty lety byly získány pro Andromeda Iniciative, jsou poněkud zastaralé a mezi odletem z Mléčné Dráhy a příletem do clusteru, se dost věcí změnilo. A skoro všechno k horšímu. Vytipované světy jsou stěží obyvatelné, protože teraformingový proces, který běžel několik posledních tisíc let, se z nějakého důvodu podělal úplně všude, lokální domorodá civilizace není příliš přátelská k návštěvám, protože ta poslední jim málem způsobila genocidu, skupina vyslaná napřed aby vystavěla stanici pro příchozí archy je pozadu skoro se vším, byla tu vzpoura, a v neposlední řadě tu je ona předchozí návštěva, která dělá co může, aby pozabíjela všechno co se hne a dostala do rukou technologii Remnantů, tedy civilizace, která spustila teraformovací projekt v clusteru před těmi tisíci lety. Prostě bordel.

A ještě větší bordel to je, když člověk začne hrát samotnou hru. Příběhové pozadí je, jak jsem říkal, docela fajn, byť trochu brakové, ale mě to nevadilo, protože už samotný nápad kolonizace další galaxie je prostě o třídu výš, než kolonizace vedlejší planety, nebo soustavy. Problémem jsou herní mechaniky a technická stránka. Co do mechanik - pokud jste hráli nějaké předchozí Mass Effecty, skoro nic vás nepřekvapí, protože to je, inu, Mass Effect. Sem tam tu jsou nějaké ty drobné změny, ale celkově je ze hry cítit, že autoři se obávali experimentovat a takříkajíc jeli na jistotu. 

Problém je v tom, že ty mechaniky jsou tou dobou již dekádu staré, takže epická story o hrdinském kolonizování sousední galaxie, všem nepřátelům a hrůzám navzdory, se degraduje na lehce nadprůměrnou akční pifačku s krycím systémem, ve které ani samotné střílení není moc zábava. Z nějakého důvodu si autoři mysleli, že například nekonečné ježdění po jinak docela pěkných krajinách šesti planet a takzvané „těžení“ bude pro hráče nesmírně zábavné. Schématický přístup k misím, jejichž náplň se sestává z několika málo šablon, povětšinou ve formě „dojeď někam, zabij XY nepřátel, oskenuj něco, zopakuj tohle třikrát a mise splněna, případně doleť na další planetu, podej hlášení a mise splněna“ je vzhledem k počtu oněch misí neskutečně ubíjející.

Opravdu to co mě u hry drželo asi nejvíc, je hlavní příběh a pak hlavně dialogy, z nichž ty nejlepší byly mezi tisíc šest set let starým Kroganem a kýmkoliv jiným, protože tenhle mrzutý „všude jsem byl, všechno jsem viděl a ze všeho mám jizvy“ dědek, měl ty naprosto nejvtipnější interakce z celé hry. To a pak také první polovina companion mise pro Liama, jež se bohužel po několika výměnách a trochy blbnutí s umělou gravitací, tak nějak vrátila do starých kolejí a zevšedněla. Oh a pak tu je ještě samotné dvoření a romance, jež mi stejně jako u předchozích dílů nějak nešly a z mého heroického úmyslu vyspat se se všemi ženskýma na palubě mi vyšla jen rozverná Asarijka a nakonec jsem skončil s Turiankou, což není nic fajnového, protože Turiani mají kůži tak zrohovatělou, až to vypadá jako kost. Líbačka vypadá děsivě (a aby se ještě více potvrdila připosranost studia a snaha hrát bezpečně, tak z virtuálního sexu bylo jen rozvášněné vzdychání po zatmívačce. Nejsem si jist, jestli to je, či není dobře). Já si chtěl jenom vrznout a místo toho jsem skončil v permanentním vztahu a s nikým jiným jsem už nic neměl. Tady realita zašla až moc daleko, pokud se ptáte mě :)

Sumasumárum, opět tu máme malý tým, na kterém všechno závisí a váš hlavní hrdina/ka (já měl opět ženu) je z nějakého důvodu čímsi zvláštní (což je tak nějak definice hrdiny, takže OK) a bez něj si nikdo ani neutře zadek. Jako já chápu, že na reaktivování teraformovacích vaultů je malý tým docela fajn nápad a slušný základ pro hratelnostní smyčku, ale i tak - celý svět s připitomělým výrazem jenom stojí a čeká, jestli náhodou Pathfinder nepojede okolo ve svém vozítku, aby je vytáhl z bryndy. Ach jo. A ano, je mi jasné, že se tu potýkáme s klasickým herním klišé, na kterém vlastně stojí celá tahle sranda, ale i to klišé se dá udělat zajímavě a jak říkám, autoři zde hráli hodně na jistotu, takže hra samotná pak vůbec ničím nevyčnívá.

S tím se pojí i technická stránka, která právě dává hře hodně na prdel a díky níž ona klišé vyznívají o to více. Onen průšvih s obličejovými animacemi nádherně charakterizovaný slavným meme „my face is tired“ nebyl ani po roce adresován a pokud uděláte to co já, že si vytvoříte vlastní charakter, těšte se na mimiku, za kterou by se styděly hry i na předchozí generaci. Opravdu nechápu, jak po Witcherovi, Horizon Zero Dawn a spoustě dalších her, kdy ano, mimika stále má co dohánět ve srovnání s realitou, ale celkově hlavně u generických NPC není už na zvracení, něco takového mohlo v BioWare vůbec projít schvalovacím procesem. 

Ten mrtvý výraz očí a pohyb obličejových svalů naznačující buď těžkou mrtvici, nebo lehký kreténismus, to je něco, co mě bude strašit ještě několik let. Další bod - už předchozí Mass Effecty byly pranýřovány za animaci chůze a běhu a s radostí mohu oznámit, že ano, všechny postavy chodí a běhají (hlavně tedy lidé, u mimozemšťanů Uncanny Valey efekt takhle nefunguje, protože prostě nevíme, jak mimozemšťané chodí a běhají) jako kdyby měli dildo z ostnatého drátu zaražené opravdu hluboko... nebo alespoň měli chronického vlka a snažili se netřít stehna o sebe. Bylo by to vtipné, kdyby to bylo jako komická vložka u jedné neštěstím postižené postavy a vystavěla se okolo toho celá scéna, nebo možná i malý quest, ale takhle to je prostě smutné.

Na obecné úrovni grafika docela ujde. Chválím autory, za rychlejší loadingy, byť někdy jich je až nepříjemně moc a stále mi není jasné, jak je možné, že Tempest (vaše kosmírová loď) vás občas nechá čekat, než se donahraje nějaká ta sekce. Přitom to není tak, že by se jednalo o nějakou letadlovku nebo tak něco. Tempest je naopak docela malá lodička, ale i tak při odchodu z můstku, nebo inženýrské sekce, jsem musel pár sekund čekat. Divné. 

Problematické také vidím, že autoři zanedbali práci s inventářem. Není to nic extrémně zničujícího, ale pokud chcete například nakupovat nějaké materiály, jen stěží se dozvíte kolik materiálu již máte a tudíž ještě potřebujete. Prostě si to musíte pamatovat, nebo jako blázen přeskakovat mezi meníčky. Vyrobíte nějakou zbraň a místo abyste si ji hned v inventáři nasadili, musíte přes půl lodě do zvláštního kumbálu a přehodit loadout a tak dále. Jsou to malé klacky, ale stále je máte pod nohama a překážejí.

Větším průšvihem ale je, když při projíždění na planetách se hra z ničeho nic na pár sekund prostě kousne, všechno se zastaví a pak se zase jede jako by nic. Problém je keshování dat z disku, kdy systém jaksi nestíhá dopočítat co má zobrazit, což pro jízdě v otevřeném prostředí vyústí právě v ono zamrznutí a věřte mi, že místy to je opravdu až nepříjemně časté. Je to poněkud s podivem, protože engin užitý pro tuto hru, Frostbite, je právě stavěný pro otevřené lokace a právě jemu by se tohle nemělo stávat. Jenže na druhou stranu, co vím, tak problémů s tímhle enginem mělo vícero studií a politika EA ho rvát kam to jenom jde v tomto případě opravdu přinesla nečekané ovoce.

Výsledkem, je, že Andromeda je vlastně tak nějak jen lehce nadprůměrná hra, protože zajímavý obsah byl udušen tunou fetch questů, bussy work a opakovaných aktivit, které ano, na jednu stranu opravdu natáhly hru a její hodnotu na velmi slušnou úroveň, ale na druhou stranu ji opravdu natáhli a devalvovali její hodnotu nudou, čemuž nepomohla ani technická stránka. Hra sice funguje a je na ni hezký pohled, ale jen do okamžiku, kdy dojde na to hlavní, co by mělo hru jako Mass effect dělat výjimečnou – rozhovory, situace a zajímavé questy.

Takže jak já hodnotím Mass Effect? Byla by to slušná osmička, možná devítka, ale milion opakujících se questů a šablonový přístup hru sráží k sedmičce, přičemž technická stránka dává vyniknout všem těm dalším pihám na kráse a nutí mě jí dát jen šestku. Není to špatná hra, má své kvality, je to slušné Sci-Fi v základu, vydrží dlouho (byť ke konci jsem opravdu tiše pěnil, když mi naskočil zase další sidequest), hratelnost by se dala popsat jako tradiční, ale jak říkám, je to průměr se spoustou chyb a pochybných rozhodnutí, jež vzhledem k rozpočtu a renomé nejde odpustit.

6/10

P.S.

Je mi jasné, že BioWare, které udělalo Andromedu, není TO BioWare zodpovědné za originální Mass Effect atd. Jenže když najmete/uděláte nějaké studio a plácnete na něj takové jméno - přináší to spolu s renomé i nějakou tu zodpovědnost. Takže žádné úlevy ode mě nečekejte.