Můj vztah k téhle
sérii je jednoduchý – miluji šestku,sedmičku a devítku
(osmičku jsem nikdy nedohrál, protože Junction systém je zkrátka
špatný), toleruji desítku, jsem velmi pozitivní k dvanáctce (byť
po zpětném dohrání musím uznat, že tak nějak z ničeho nic –
příběh je u konce. Divné.) a od třináctky mi je většina
in-house produkce Sqare-Enixu více méně u pr*ele, protože to co
se svými značkami dělají mi přijde jako zločin a spoustu jejich
her radši nehraji, protože mám vkus. Nebo si to alespoň myslím.
Co se ale patnáctky týče, tam už Square do značné míry
překročil hranice všeho možného.
Historicky je
patnáctka hodně bohatá hra o které se dá napsat hned několik
post-mortemů. Původně začala jako spin-off k třináctému dílu
– sice netuším, jak to chtěli naroubovat na onen třicetihodinový
tutoriálový tunel, ale to je jedno, protože vývoj se vlekl tempem
uhnilé zombie, až nakonec po deseti letech hra vypadal jako
regulérní řadový díl. Poděkujme Nomurovi, který si mezitím
odskakoval k vývoji Kingdom Hearts, načež i z této značky udělal
takový guláš, že potřebujete vysvětlivky k vysvětlivkám, aby
hráč měl alespoň zlomek šance dát dohromady o co v tom bordelu
vlastně jde. V té době se Square už plně zhlédl v pro-západní
produkci a zahodil cokoliv co core diváci milovali a starší
produkci, takže pryč je ATB systém a jakákoliv známka
složitějšího soubojového systému a hlavně konzistentní psaní
jež dává smysl a má emocionální dopad (pozitivní samozřejmě
– nuda je taky emoce). Místo toho má patnáctka jakýsi šílený
hybrid akční sekačky a vývojového stromu vzdáleně
připomínajícího třináctý díl, plus script psaný ranou umělou
inteligencí.
Nic proti způsobu
alokace nahrabaných bodů do vývojového stromu - až na to, že je dost
jednoduchý, neosobní, nedovoluje personalizaci, či specializaci
jednotlivých postav a ano, sice tu je jakýsi výběr, ale nakonec
se to smrskne na „co lze dostupně vylepšit z aktuálního výběru“. Můj hlavní
problém je v samotném soubojáku, který mě nesmírně odradil už
tenkrát před lety, kdy bylo vydáno demo. Je to zkrátka jen akční
rubačka, ve které si více méně vystačíte jen s dvěma tlačítky
a sem tam, jen proto, že někteří nepřátelé mají více životů,
si to okořeníte nějakou tou speciální akcí. Je mi jasné, že
milovníci tohoto dílu mě asi budou chtít ukamenovat, ale já si
opravdu během celé hry vystačil se základními útoky a skoro
jsem ani nepoužíval magii, jež byla zjednodušena úplně na dřeň
a v zásadě, pokud opomineme některé modifikátory, tu máme jen
oheň, led a blesky – toť vše vážení. Pokud čekáte bohatost
variací Materia systému, jste na špatné agrese, ve špatném
státu, na špatném kontinentě a dalo by se říci i ve špatném
vesmíru - doslova, protože ta hra je dost jednoduchá, levelování
je rychlejší než progres v příběhu a pokud se omylem dostanete
do oblasti se silnějšími monstry, stačí vzít jeden nebo dva
vedlejší úkoly, pak se jít vyspat do jedné specifické oblasti,
která vám garantuje dvojnásobný počet XP a máte nalevelováno.
Nehledě na fakt, že skoro všechny epické příběhové souboje s
bossy se smrsknou na tupý button mashing, protože hlavní hrdina
jednoduše aktivuje svou superschopností díky níž je hlavní
hrdina (kromě faktu, že je dědic trůnu) a pak už jen spamujete
bosse nekonečnou kulometnou dávkou magických zbraní. Ach jo.
Nelíbilo se mi to
před lety a nelíbí se mi to ani teď a děsí mě, že Square v
tomhle šaškování pokračuje v remaku sedmého dílu, který si
opět, znovu, zase a tudíž opakovaně nebudu kupovat až do té
doby, než k tomu vyjde všechno, co k tomu vyjít má a i potom jen
a pokud to bude za poloviční cenu… možná. Vzhledem k faktu, že
sedmička se bude vydávat v několika dílech (WTF!?) a borci ve
Sqare ještě ani nemají tucha o kolika dílech se bavíme a kdy
jako mají vyjít, tak se s touto hrou nebudu muset zabývat
přinejmenším dekádu. Jinými slovy – JRPG je mrtvé, alespoň
co se Square-Enixu týče. Jdu si zase zahrát sedmičku.
Dalším problémem
patnáctky je, že v době vydání nešlo o plnou hru. Vysvětlím.
Pokud budete hrát vanila verzi, tak vám přijdou motivy hlavního
záporáka naprosto mlhavé a nesmyslné a popravdě řečeno – i
poté, co jsem si je dohledal na internetu, mi přijdou přinejmenším
jako naprosto stupidní, jako vývrtka vykroucené a vycucané z
prstu činy a motivacemi všech postav okolo, jen aby tu nějaký
záporák vlastně byl. A teď si uvědomte, že tohle vysvětlení,
jakkoliv pochybné, se hráč mohl dozvědět až z placeného DLC,
bůh ví kdy po vydání hry, což naznačuje, že autoři splachtili
hru tak nějak na drzáka a celé příběhové pozadí hlavního
antagonisty pak dopsali jaksi post facto, načež nám ho
naservírovali a nechali si ho zaplatit. A aby ta sranda nebyla malá
– moje edice, kterou jsem si pořídil za mé těžce vydřené
peníze, má být ta nejucelenější, kterou jsem na internetu mohl
najít a ne, toto DLC s vysvětlením hlavního záporáka v něm
není a musím si ho koupit zvlášť… Na to jim kašlu, YouTube to
jistí...
O plytkosti příběhu
svědčí i to, že s hlavním hrdinou cestují další tři
archetypální charaktery (nic proti archetypům) a každý z nich má
své malé DLC… které jsem se neobtěžoval hrát, přestože je v
mé edici ke stažení. Prostě mě nebavilo dozvídat se něco více
o světě a postavách ze hry, protože přestože jde o open-world,
vše je tak nějak malé a bezvýznamné. Ano, váš otec a panovník
zemřel při snaze dojednat mír s vedlejším královstvím. Ano
jako dědic máte nějaké speciálnější pouto k užívání magie
a vaše nastávající, kterou dost podstatnou část hry hledáte po
všech čertech, vám má umožnit získat ještě více moci od
lokálního božstva, takže můžete nakopnout zlé impériem do
zadnice. A ano, je tu docela dost drama a temnoty, obzvláště ke
konci, ale celkově mám pocit, že se ve hře jaksi nic moc neděje,
byť dejme tomu poslední hodinka hry je z příběhového hlediska
jedno veliké WTF a ne v dobrém slova smyslu, protože některé
postavy vstávají z hrobu a nikdo nevysvětlí jak je to sakra
možné!
Na vině je myslím
hlavně právě onen otevřený svět. Místo aby vás hra hnala od
jednoho příběhového momentu k druhému, máte tu otevřenou
krajinu, okolo stovky vedlejších questů (obvykle se skládajících
z „někam jdi, něco seber, něco zabij a vrať se pro další –
velmi inovativní a originální!!!) a přibližně stejného počtu
lovů na postupně silnější zvířata (-II-), což na jednu stranu
dovoluje docela svobodný přístup k levelování a objevování
krajiny, ale na druhou to je naprostý zabiják napětí a emocí,
protože co bych se někam tahal za dalším příběhovým zvratem,
když tu mám v quest logu asi dvacet úkolů vyžadujících tahaní
se po celé mapě?
Obecně nemám nic
proti otevřeným světům, ale je nutné si uvědomit, že svoboda
jít kamkoliv a dělat cokoliv (byť v limitované formě dané
faktem, že v drtivé většině her jde o jednoduché variace na
několik málo aktivit) má svou cenu a skoro vždy zabije jakýkoliv
pokus o narativní tempo, načež hráč ztratí zájem. Stalo se mi
to skoro vždy a pokud chcete příklad, tak – kolik z vás šlo po
hlavní příběhové lince ve Fallout 4, místo aby se věnovalo
hodiny budování settlementu hmmm? JDE O VAŠEHO SYNA VY MONSTRA!
Takže asi tak no.
Nakonec jsem ve hře
strávil sedmdesát hodin, ale většinu z toho času to bylo na
lovení potvor a dělání poslíčka, místo abych se utápěl v
hloubkách kvalitního psaní a vlnách emocí jak by to mělo u
dobrého příběhového RPG být. Kdybych to měl nějak ohodnotit,
tak řeknu, že klasického JRPG je v patnáctce… no, možná tak
patnáct hodin. Stěží. Zbytek jsou vedlejší aktivity a ani
samotná story není nic extra, přičemž tento dojem mám dost
možná proto, protože celá story je tak neskutečně ředěná
vedlejšími aktivitami a hratelností. To mi přijde jako dost ubohý
výsledek na deset a více let vývoje. Ve hře nejsou skoro žádná
města (cca tři a jen jedno z nich je město jako „město“ ve
kterém lze někam jít a něco dělat) a většinou se všechno děje
v malých motorestech u cesty, pláních okolo, nebo dungeonech. Opět
– deset a více let vývoje. Gratuluji. Na to jsem si mohl jít
hrát Monster Hunter a byla by to větší herní výzva.
A aby to nebylo
málo, k tomu co se mi na tomto dílu nelíbilo přidám ještě
zvuk. Konkrétně mám na mysli zvuk během cut-scén, protože se mi
stalo mnohokrát, že postavy měly nějaký důležitý rozhovor a
celičký svět okolo vás utichl. Příklad – vaše partička jede
vlakem, spustí se scéna s rozhovorem a najednou slyšíte jen čtyři
lidi bavící se v dokonale utěsněném studiu. Žádný zvuk
kolejí, dalších postav okolo, svištícího větru za okny vozů –
nic. Já nevím jak vy, ale mě to přišlo velmi amatérské a
vyrušující. Pochopil bych například utlumení okolních ruchů,
aby důležité informace rozhovoru nezapadly, ale to, že autoři
jednali jako by měli jen limitované datové pásmo a museli volit
kolik a jaký zvuk pustí do repráků jako za dob prvního
PlayStationu, to jsem fakt nečekal.
A abych s nadáváním
neskončil tak brzy – grafika je dost o ničem. Witcher 3 vyšel o
rok dříve a prostě vypadá mnohem, mnohem lépe. Vypadá dokonce
tak dobře, že jde o dost reprezentativní hru i dnes a to je přesně
to co se o patnáctce moc říct nedá. Ano, jsou tu docela pěkné
pohledy do rozlehlé krajiny a asi můžu pochválit i některé
modely postav a potvor, ale to je asi tak všechno. Nekonečně se
opakující assety stromů a trávy vytvářejí jasný šachovnicový
vzor a co do hustoty porostu – je jim vidět „podlaha“ s nic
moc rozlišením textury. Zkrátka a jasně je vidět, že základy
hry byly položené hodně dávno a hra měla vyjít na minulé
generaci konzolí. Tam by to nevypadalo špatně, ale holt patlalové
ve Square měl spoustu času, dokonce tolik, že jim neujel jen jeden
technologický vlak, ale polovina trafikonu a pár kočárových
spřežení k tomu.
Takže Final Fantasy
XV. Tuhle hru nemohu s čistým svědomím doporučit skoro nikomu a
jsem rád, že jsem si ji koupil až teď a za tuto cenu – hlavně
proto, že mi chybí do sbírky, ne že bych ji mermomocí chtěl.
Ano, dohrál jsem ji a ano mám platinu, ale to přičítám mé
obsesivně kompluzivní poruše, než tomu že bych se nějak výrazně
bavil. Příběhově jde o anemický díl se spoustou logických
lapsů a některými skoky v kontinuitě, které nejsou moc
vysvětlené, přičemž dost podstatná část obsahu není na
samotném disku (nezávisle na tom, jakou edici máte), takže až
jednou Sony/Microsoft rozhodne, že si ona DLC nestáhnete (a to se
zaručeně stane), tak bude hra dávat ještě menší smysl, než
nyní – což samo o sobě je dost děsivé. Jak tohle mohlo dostat
38/40 od Famitsu je nepochopitelné.
6/10
Žádné komentáře:
Okomentovat