středa 11. ledna 2023

Recenze: God of War Ragnarök

 

Přece jste si nemysleli, že na tuhle pecku nenapíšu recenzi?

 

Tak jsme se dočkali. Trvalo to sice nějakou dobu, ale hra je konečně tady a pokud jste nežili posledních několik měsíců pod kamenem, nadšené recenze z medii naznačují, ze to asi bude dost povedena záležitost. No, nebudu chodit kolem horké kaše – můj názor je vice méně podobný. GOW je sakra dobrá hra.

A tím by se asi dalo skončit, protože nejde o nějakou malou indie záležitost, kvůli které lidi musí chodit na nějaké obskurní blogy nebo youtube kanály s jednociferným followingem. GOW zrecenzovaly asi všechny veliké, střední i malá media všeho druhu, tvaru a zaměření – kdybych našel recenzi na GOW v zahrádkářském magazínu, ani bych se moc nedivil. V mnoha ohledech jde o naprosto perfektní ukázku jak by asi měl vysokorozpočtový projekt v dnešní době vypadat a jen těžko na něm hledat nějaké chyby. Tedy, něco se vždy najde, protože nic není perfektní a například bugů se zkrátka naprosto vyhnout nelze už z povahy věci, ale když to vezmu kolem a kolem – GOW je vypilovaná záležitost jak jen to je v lidských silách. Někdo si evidentně srovnal priority a dal lidem v Q&A dost času a peněz na to, aby se vychytalo co nejvíce much. Výsledkem pak je, že post-launchové patche většinou obsahují jen minoritní záplaty týkající se balancování výzbroje a tak podobně.



Příběh je myslím to naprosto nejdůležitější co GOW nabízí a naštěstí patří k tomu nejlepšímu co herní průmysl za poslední dekádu dokázal vypotit. To možná pro někoho nemusí znamenat moc, ale jak osobně v záplavě neuvěřitelného braku a “scénář je jen záminka proč by hráč měl dělat co po něm chceme” přístupu k psaní, občas vidím kousky, které alespoň v krátkých okamžicích ukazují potenciál her jakožto příběh nesoucího média. Samozřejmě největším problémem her jakožto příběhového nosiče je fakt, že jsou interaktivní a tak autoři musí neustále balancovat mezi svobodou hráče a nutnosti svobodu limitovat ve prospěch schopnosti vůbec nějaký příběh vyprávět. To je těžké rozhodování a vychytat balanc je problém. V tomto světle si nejsem jist, zdali GOW bude dejme tomu za deset let v budoucnosti stále považován za dobře odvyprávěný příběh – tyhle věci podléhají technickému vývoji a módním výkyvům, ale k dnešnímu datu – GOW je skoro přesně ten správný mix a ještě ke všemu dobře napsaný a podpořený epickými hereckými výkony, skvělou hudbou (kde se dá sehnat soundtrack sakra?) a citlivě vedenou kamerou.

Od okamžiku oznámení nového GOW jsem udělal všechno možné a vyhýbal se jakýmkoliv promo-materiálům abych si nevyspoiloval ani nejmenší detail. Ano, já vím, v dnešní době kdy vydavatelé a studia slibuji modré z nebe a v nechutně vysokém počtu případů akorát přinášejí hnědou hromadu zklamání, popřípadě smršť mikrotransakcí a slib “však my to do dvou let dotáhneme do konce a pak to bude perfektní hra – kterou můžete hrát již nyní i když je v bídném stavu, děkujeme pěkně za peníze” je vědomé ignorování všech informaci a slepá víra v jméno studia naprosto stupidní věc. Hlavně protože jsem se sám již několikrát spálil, ale někdy se proste věřit musí – obzvláště když dané studio v zásadě nikdy nezklamalo. A mohu s radosti reportovat, že se tentokrát zadařilo a Santa Monica doručila co slíbila.



Samozřejmě hodně pomohlo, že studio se nepokoušelo přijít s ničím novým a prostě udělalo “pouze” druhy díl. V takovém případě rozhodování jestli budu riskovat peníze, je podstatně jednodušší. Kdyby se Santa Monica rozhodla udělat dejme tomu strategii, asi bych byl poněkud více paranoidní… byť alespoň zvědavost by mě přinutila se na věc zaměřit a něco si o ní najít, protože takové odchylky v tvorbě zaběhnutého studia se jen tak nevidí. Každopádně samotný fakt, ze jde o další díl v sérii znamená, ze člověk musí být poněkud flegmatický s očekáváním a nepodléhat hypu. Proto GOW není v žádném případě nějaká revoluce, spíše jde o vypilování předchozího konceptu, plus protože se hra výrazně osvědčila minule, tak tentokrát autoři dostali více peněz, času a důvěry a nemuseli tolik škrtat a snažit se vlézt do rozpočtu.

Takže hra má oproti minulému dílu vice unikátních nepřátel, vice bossů, vice rozmanitých prostředí, vice rozhovorů, více skoro všeho, ale zároveň si byli autoři vědomi nutnosti nepřefouknout hru, takže se z ní nestala další kopie “The Ubisoft Game”, tedy absurdně masivní mapa s miliónem otazníků a neustále se dokola opakujícím obsahem. Ve výsledku hra trochu narostla, odhadem o nějakých šest hodin, možná deset, pokud vyzobáváte a chcete ten nejlepší možný gear, sejmout úplně všechny možné nepřátele a vidět veškerý možný příběhový obsah (a že ho tu je hodně). Na druhou stranu – pokud vám jde jen o ten příběh, a hrou chcete jen prosvištět – snížit obtížnost a nesledovat vedlejší úkoly hru smrskne na nějakých docela rozumných dvacet-dvacet pět hodin kvalitní akční podívané.



Opravdu nechci zabíhat do detailu a něco vyspoilovat, takže co se příběhu týče, řeknu jen radši tolik, ze Odin je strašná svině, ale velmi dobře napsaná svině a vůbec všechny ostatní charaktery, které na svých cestách potkáte byly dobře vymyšleny a zahrány a kdykoliv se s nimi něco děje na obrazovce, je radost je sledovat. Krom toho mám takový pocit, že autoři opravdu měli za cíl udělat uzavřený příběh, nikoliv pouze další díl jež vede k dalšímu dílu a takhle ždímat sérii do nekonečna. Ano, je tu prostor pro další pokračování, ale pokud nebude – není to škoda, protože tu není nějaký strašný cliffhanger. To se dneska moc nevidí, obzvláště když si uvědomíme, že herní studia jaksi moc neumí konce her a vetšinou to je takové to “a to je jako všechno? Ehhh”.Takže tady za mě dobrý.

Drobné detaily a vypilování se dočkal soubojový systém, ale v celkovém souhrnu nic dramatického. Proč taky, když to fungoval hned napoprvé že? To samé se týká I RPG elementu – gear a levelování, kdy ani tak nelevelujete svou postavu, jako spise nacházíte lepší gear od něhož se odvíjí jak silní jste. Opravdu mám radost, když vidím hru u které je skok z jednoho levelu na druhy opravdu cítit. Hra je v tomto směru nečekaně variabilní a na internetu lze najít spousty návodů jak velmi jednoduchým způsobem sestavit gear se specifickým účinkem a herním stylem, jež ovšem přináší v jiných směrech jisté postihy. Nebo se můžete spolehnout na hrubou sílu, zůstat u základního gearu, který máte od začátku a postupem času dostanete sestavu, jež dodává celkově vyvážený výkon ve všech směrech, jen vám nedá ani jeden jediný bonus v magii, což znamená, že musíte být opravdu dobří v timingu a mít reflexy jako Robocop.



Malým, ale výtaným vylepšením je možnost investovat zkušenosti do jednotlivých útoků. Ty se vám stejně jako v minulém dílu otevírají spolu s dosaženým levelem, ale tentokrát tu je možnost používáním daného útoku ho jaksi “levelovat” a přiřadit k němu ještě nějaký malý bonus. Pokud se rádi přehrabáváte a do detailu ladíte svůj herní styl, tohle je další drobnost, které se můžete věnovat a je vítaným bonusem.

GOW je opět hrou u které opravdu musím použít lupu abych našel něco kritizovat. Asi tou největší věcí je pro mě absence fotomodu. V dnešní době něco takového by mělo být naprostým standardem a obzvláště u hry, která vypadá tak dobře jako právě GOW. V celkovém obrazu jde o docela malichernou stížnost, ale o tom to právě je. Pokud tím nejhorším na co si mohu stěžovat je absence možnosti dělat fotografie v dedikovaném modu, pak jde o zatraceně dobrý produkt. Možná sem tam nějaká textura doskočila, nebo animace postav nebyla naprosto perfektní, ale u hry takového rozsahu jde o malichernost si stěžovat.



Takže jak? No, není moc o čem mluvit. Soubojový systém je stejný jako minule a pokud vám sednul už tenkrát, nyní nebudete mít problém. Obtížnost je tak akorát bych řekl, většinu nepřátel umlátíte na první dobrou, bossove jsou tužší, ale od toho jsou bossové a pokud hledáte nějakou větší výzvu – nepovinní bossove tu jsou opět a opět jsou naprosto k nasrání, pokud tedy nejedete Ninja Gaiden, nebo Dark Souls s prstem v nose (rozhodně ne můj případ, ale I tak jsem dobrou polovinu z nich dal. Pravda tak trochu bez finesy a hrubou silou, ale dal), ale to se od nich tak nějak čeká. Grafika, art, lore, hudba a já nevím co ještě – na špičkové úrovni. A samozřejmě v neposlední řadě – script, motion capture, voice acting ještě o kus lepší, než minule. A to je sakra co říct.

Jako nevím jak to jinak říct, ale pro mě jde hru roku. Berte.

9.6/10

Žádné komentáře:

Okomentovat