Sloupek - Už nikdy více EA, už nikdy více!

Většina herních novinářů nabádá hráče, aby nesoudili hru, vydavatele, nebo autory před vydáním, a správně humanisticky dali produktu pokaždé šanci.

Na jednu stranu to je pěkný přístup, který bojuje s předsudky, což je vždy pozitivní, na druhou stranu si ale říkám, kolikrát nastavit druhou polovinu tváře je ještě křesťanské a od kterého okamžiku to člověka označuje za snadno manipulovatelného debila… Chci tím říci, že v každém vztahu je okamžik, kdy si člověk prostě musí říct, že čeho je moc, toho je příliš a pokud nechcete skončit jako jeden z těch případů, kdy manžel manželku umlátil k smrti po dlouhých letech domácího násilí, ale ona ho včas neopustila protože „on mě přece miluje a co bych si bez něj počala – v jádru to je hodný člověk“ - musíte někde nakreslit tlustou čáru, přes kterou vlak nejede!

Electronics Arts je přesně ta firma, u které jsem se již před nějakou dobou dostal za onu pomyslnou hranici „a dost, tohle je už moc i na mě“, kdy se dívám s nedůvěrou na cokoliv co vypustí z úst, automaticky předpokládám to nejhorší možné a jejich hry hraji s ne méně než půlročním zpožděním – pokud vůbec. Zcela určitě to nezapadá do skoro až sluníčkářské politiky některých novinářů dávat EA znovu, zase a opakovaně šanci při každé příležitosti, kdy vystoupí s omluvou před novináře a snad že se jako poučili, takže to od teď jako bude jen flanelově růžové. Jenže mě fakt už nebaví se pokaždé předklonit a nechat se protáhnout dildem z ostnatého drátu, jenom abych si zachoval morální standard. Schválně – kolikrát za posledních deset let jsme slyšeli od EA po nějakém příšerném průšvihu, že se omlouvají, že to tak nemysleli, že vždy chtěli jen to nejlepší pro svou loajální základnu fanoušků a zákazníků a že už nikdy, nikdy, přísaháme na červenou, nikdy nic podobného neuděláme… a pak přijdou s něčím ještě horším? Inu, skoro každý půlrok, nebo rok a já říkám „stačilo ne?“. Proč bych jim měl zase poskytnout onen „benefit of doubt“, když byla má dobrá vůle tolikrát zrazena?

Podle mě hlavním problémem EA z hlediska nás hráčů je, že jde o akciovou společnost a že drží práva na FIFA. Být akciovkou je jeden z těch způsobů jak vydělat peníze, které mi přijdou jako naprosto nejrizikovější (možná kromě byznysu s jaderným odpadem, nebo výrobou biologických zbraní), protože vás staví do situace sluhy dvou pánů. Vaším úkolem je potěšit nejenom zákazníky, ale i akcionáře a nikde není psáno, že zájmy těchto skupin se musí nutně krýt. To vede k situacím, kdy se onen sluha musí rozhodnout, který z pánů je pro něj důležitější a na toho druhého zkrátka hodit bobek. Sluha, v tomto případě firma, se musí rozhodnout, jestli se bude chovat jako entita s lidmi ve vedení, nebo přejde na „full coprorate mindset“, tedy zvláštní zvíře, jehož morálka a svědomí bylo chirurgicky vyoperováno výměnou za implantaci excelové tabulky a naboostování čisté hamižnosti ad absurdum. A buďme si upřímní, za poslední dekádu to vypadá, že EA si vybrala své akcionáře, tedy druhý scénář.

V poněkud normálnější situaci to funguje tak, že cena akcií se (mimo jiné) odvíjí od prodejnosti vašeho produktu. Uděláte dobrou hru, které se prodají miliony kusů, lidi vás mají rádi, představujete veřejnosti plány na výrobu dalších potencionálně úspěšných her a to znamená, že jste pro akcionáře atraktivní obchodní partner, takže vaše akcie mají slušnou hodnotu. V tomto případě je fakt, že vaše firma je akciovka pro hráče jen jakýsi druhořadý činitel, protože akcie jsou jen jakási přidaná hodnota oné firmy, díky níž má více peněz na dělání her. Samozřejmě není to až tak jednoduché, ale pro hráče to tak funguje, protože pokud by se neprodávali hry – neprodávají se ani akcie a obráceně to nefunguje, protože žádná hra se ještě nestala oblíbenou a nepřinesla profit jen na základě vysoké ceny akcií mateřské firmy. Nebo alespoň o žádné nevím.

EA má ale licenci na FIFA. Osobně fotbal nehraji, takže o kvalitách této série můžu něco říci jen z druhé ruky, ale tak nějak se zdá, že EA se o tuto licenci docela dobře stará. Alespoň tedy ve smyslu, že nejde o herní odpad. Fotbal se dobře prodává a díky unikátní kombinaci (patrně) dobré hratelnosti, neutuchajícího fanouškovství, nepopiratelnéího faktu, že díky licenci tu prakticky neexistuje konkurence a ochoty lidí si nechat do své oblíbené hry nabouchat mikrotransakce, se FIFA každý rok prodává dobře a i díky mikrotransakcím je čistý profit skoro až neuvěřitelný. To dává EA jakousi jistotu, že ať udělají co udělají kdekoliv jinde, s čímkoliv jiným – vždy na konci finančního roku budou nad vodou. Což zase vede k radosti ze strany akcionářů, protože ti přímo milují stabilní dividendy, takže cena akcií je vysoká a operační kapitál masivní. Proto si EA může dovolit zkoušet na každém kroku, co jí ještě může projít a i když jí ledacos vybouchne do obličeje, prostě se oklepe a za rok zkusí zase něco jiného, obvykle horšího.

A myslím to vážně. EA přežila PR katastrofy a prodejní neúspěchy o takové magnitudě, že by to jinou firmu spolehlivě položilo. Ale ne EA, ta si klidně jede to svoje rok za rokem, v pravidelných intervalech se nám skoro až rutinně omlouvá a pak nám naservíruje tu samou, nebo možná ještě horší šlichtu a prochází jí to jako nikomu jinému. No, možná tak ještě Microsoft, ten má zase peníze z prodeje OS.

Je si vezměte třeba takové Star Wars. EA získala licenci od Disney na jednu z nejmilovanějších značek na světě a na začátku to ani nevypadalo jako špatný obchod pro nás hráče, protože tenhle vydavatel má peníze, studia a technologii. Co by se mohlo pokazit že? První Battlefront byl finanční úspěch i přes fakt, že hra byla vlastně taková nijaká a popravdě řečeno, kdyby to nebylo Star Wars, její životnost na pultech by se počítala v hodinách. Ale budiž, řekli jsme si, neměli čas to dát pořádně dohromady a autoři nám slíbili hory a doly, že to bude ve dvojce napravené a ještě něco navíc. No, a jak jsme dopadli. Singl byla facka plechovou rukavicí do tváře a multiplayer byl standard, který byl tak promořený mikrotransakcemi a lootboxy, že byl skoro až nehratelný (to bylo to něco navíc). Vzedmutá vlna nespokojenosti přinutila EA couvnout a poněkud překopat systém, ale hádejte co – mikrotransakce zůstaly, protože i když se Battlefrontu neprodalo tolik milionů jak si EA představovala, stále se ho prodalo dost a hlavně - lidi platí! A aby to nebylo málo, EA nám teď do očí tvrdí, že hráče singl stejně nezajímá (God of War hmmm?), takže postupně zrušilo, nebo modifikovalo veškeré další projekty Star Wars do podoby, která se více snáší s multiplayerem nebo perzistentním on-line.

Ovšem ono to není o tom, že by multiplayer byl více oblíbený a o singl se dnes nikdo nezajímal, nebo tak něco. Věc se má tak, že pokud je hra nějakým způsobem multiplayerová a připojená na internet, je mnohem snazší do ní implementovat nějakou formu mikrotransakcí. Singl hru si zapnete, dohrajete jednou, možná dvakrát a tím to pro vás hasne, případně si počkáte půl roku na nějaké to DLC, ale to je tak všechno. Buď ji uložíte na poličku (můj případ), nebo ji střelíte v bazaru, ale v každém případě šance, že z vás vydavatel vypumpuje nějaké další peníze je skoro zanedbatelná oproti multiplayerovým hrám u kterých trávíte kolikrát i celé měsíce a jste do nekonečna bombardováni ze všech stran subliminálními pobídkami na utrácení. Ono to není tak, že by EA věřila, že hráči se nezajímají o singl. Oni se zajímají a EA to ví, EA si jen zvolila narativ, který se jí lépe hodí do krámu a se kterým se z finančního hlediska vlastně ani nedá moc diskutovat.

Takže EA se vyplatily mikrotransakce ve FIFA (nikdo mě nepřesvědčí, že by nešlo mít Ultimate Team mód se všemi těmi kartičkami, ale bez placení) – proč to nezkusit v dalších hrách a zase o trošku salámovou metodou přitlačit hráče k přijetí opravdu hnusných obchodních taktik. Na jednu stranu to opravdu přepískli s Battlefieldem 2, ale s čímkoliv jen o trochu méně horším teď přijdou, bude to pro hráče v podstatě vcelku přijatelné, protože to alespoň není až tak špatné, jako v již zmiňovaném Battlefieldu 2… tedy až do doby, kdy EA zkusí zase něco opravdu prasáckého a od toho okamžiku lootboxová ruleta a gamblingem svázaný herní progres bude najednou vypadat jako umírněná varianta čehokoliv s čím EA zrovna v ten moment přišlo.

Již dlouho jsem si nekoupil nic přímo od EA a pokud mě něco od nich zajímá (vzácné), tak si většinou půjčuji od méně šťastných známých, protože proč bych měl podporovat obchodní praktiky, které mi jsou tak moc proti srsti? Volím svou peněženkou a radím tak i ostatním hráčům. Je mi jasné, že milovníci virtuálního fotbalu v tomto okamžiku jaksi nemají moc na výběr, takže EA bude mít zajištěnou budoucnost na několik dalších let dopředu, ale já si opravdu myslím, že kdyby nebylo právě oné fotbalové licence, EA by buď již dávno zkrachovala (jak by měla s takovým jednáním), nebo by byla úplně jiná, mnohem více zákaznicky orientovaná a přátelštější než je dnes. 

Pokud by EA zkrachovala, nebyla by to moc veliká škoda. Ano, EA má v katalogu neuvěřitelné množství značek o které bychom mohli teoreticky přijít, ale upřímně řečeno – to není až tak pravda, protože si jen stačí uvědomit, kolik studií za dobu své existence EA odkoupila, vysála a pohřbila a kolik značek, jež akvizicemi získala, doopravdy žije? Ne mnoho a jejich počet se stále snižuje. V tomto směru bankrot a rozprodání za účelem pokrytí dluhů by právě spíše naopak mohlo vynést na světlo mnoho zajímavých, byť možná z dnešního hlediska už možná trochu prehistorických IP, na kterých by se mohlo konečně zase jednou začít dělat.

Na druhou stranu, ono to není jako že nemáme co hrát a ani když EA nepustí chlup a nezačne vytvářet hry, které nejsou urážkou lidství. Stále máme na výběr od dalších vydavatelů a studií. Jinými slovy – my opravdu nemusíme dávat EA znovu a znovu druhou šanci. My opravdu můžeme jít jinam a hodit jim bobek na ty jejich prapodivné obchodní praktiky, protože máme na výběr. Jistě, nezahrát si další díl Battlefieldu, nebo něco ze Star Wars je pro mnoho lidí ztrátou, ale jednak tu máte onen fakt, že to co EA produkuje, pokud dáme stranou onu značku, je kolikrát vyloženě nestravitelné a pak jak jsem již říkal – jsou tu jiné hry od jiných vydavatelů. Hrát hry je volba, nikoliv povinnost. A nechtějte mi začínat o Command & Concquer...